Váháte při výběru nové fotografické techniky? Podrobný návod Vám ulehčí rozhodování

Máte již nějaký tip, ale nejste si stále jisti svým výběrem?

Výběr nové fotografické techniky si žádá velmi zodpovědné rozhodování a takové rozhodnutí navíc podléhá nejednomu faktoru. Abychom si rozhodování usnadnili, je rozděleno do třech majoritních skupin podle vybírané techniky. Jsou jimi fotoaparáty, objektivy a stativy. Fotografické vybavení skýtá samozřejmě mnohé další příslušenství, ale pro zachování jednoduchosti a přehlednosti problematiky se článek zabývá pouze těmi základními. Připravil jsem pro Vás stručný a výstižný vývojový diagram výběru nové fotografické techniky, který by Vám měl usnadnit rozhodování v případě, že jste se rozhodli zakoupit novou fotografickou techniku a nemáte zatím mnohé praktické poznatky, jaká technika se na co hodí.

Vývojový diagram výběru nové fotografické techniky

Fotoaparát

Základním stavebním prvkem fotografie je samotné tělo fotoaparátu a proto se při jeho výběru soustředíme na čtyři elementární a určující otázky. Nejprve se tážeme, zdali máme již nějaké objektivy, které vyhovují požadavkům plánovaných fotografických projektů. Pakliže ano, do jisté míry nám to určuje výběr fotografkého přístroje na konrétní systém a značku, pokud v něm chceme setrvat. V případě že situaci s objektivy neřešíte, mnohem volněji se lze na poli fotografických těl pohybovat.

Hlavní otázkou součanosti je rozdíl mezi zrcadlovkou a bezzrcadlovkou. Dříve (při nástupu na trhu) bylo efektivní použití bezzraclovek spíše diskutabilní, dnes se však nabídka na trhu rozvinula do podoby, kdy svými funkcionalitami a možnostmi klasické digitální zrcadlovky předčí. Nelze však jednoznačně a plošně určit, zdali jedno nad druhým vítězí. Je to spíše otázka individuální volby a preferencí. Avšak předpokladem budoucnosti je ústup klasických "zrcátek" pod tlakem neustále se vyvíjející technologie bezzrcadlových fotoaparátů.

Výhody bezzrcadlovek? Bezpochyby lze na první místo uvést kompaktnost těla, kdy v porovnání se zrcadlovkami dosáhneme minimálně stejných obrazových výstupů – co do kvality, avšak v podstatně menších dimenzionálních rozměrech. Jinými slovy lze říci, že i přes patrně menší velikost aparátu jsme schopni dospět k výsledkům minimálně tak dobrým, jako se zrcadlovkou, mnohdy i výrazně lepším. Vždy je to však otázkou obrazového snímače a procesoru, jež se starají o záznam a zpracování obrazu. Další nespornou a zásadní výhodou je díky absenci zrcátka možnost adaptace objektivů s různými bajonety, tedy ne primárně určenými pro daný fotogragický přístroj. Objektivy nevyjímaje ony analogové lze neomezeně používat za pomoci příslušných adaptačních redukcí, jež jsou volně k dostání v mnoha obchodech s fotografickým vybavením. 

Fullframe? To je oč tu běží... Ptáte se: plnoformát nebo APS-C? Odpověď není snadná, ač pár doporučení lze s jistotou říci. Tím prvotním rozhodujícím faktem je výše investice, jelikož těla osazena plnoformátovým snímačem jsou v porovnání s APS-C podstatně dražší. V případě že tento cenový rozdíl nehraje roli a chcete svou tvorbu posunout zase o kus dál, pak je plnoformát rozhodně ideální investicí, především fotíte-li portréty, či náměty, kde je kvalita výstupu rozhodující. Existují i situace, kdy postačí základní APS-C snímač s 1,6 násobným crop faktorem v přepočtu na kinofilmové pole. Co to znamená v praxi? Veškeré ohniskové vzdálenosti objektivů se násobí tímto koeficientem, čímž v určitých situacích docílíte pozitivního efektu přiblížení, jindy naopak negativního, potřebujete-li co nejširší úhel záběru. Tento magnifikační jev (způsoben menší vykreslovací plochou snímače vůči plnému formátu) je žádoucí zejména u sportovní, nebo wildlife fotografie, případně kdekoliv jinde, kde je mezi fotografickým přístrojem a fotografovaným předmětem velká vzdálenost a jde především o faktor přiblížení.

Komparace velikosti snímače FF a APS-C

Objektiv

Další neméně podstatnou kategorií, na níž stojí kvalita výsledného fotografického obrazu, je vhodný výběr objektivu. Na úvod nutno podotknout, že kvalita optiky objektivu se na výsledku podepíše zpravidla mnohem více, než rozlišení obrazového čipu. Nicméně tyto dva faktory hrajou rozhodnou roli v kvalitě výsledné fotografie. U levnějších objektivů lze očekávat vyšší četnost optických vad a nedostatek ostrosti snímku, zejména v okrajových částech. Čím dražší objektiv, tím kvalitnější optika a zákonitě méně optických vad a vyšší ostrost v celém rozsahu snímku. Zde platí přímá úměrnost ve vztahu ceny ku kvalitě.

Podle principů vývojového diagramu výběru nové fotografické techniky dokážeme s relativní přesnotí definovat základní předpoklad ohniskové vzdálenosti objektivu. Totiž významným určujícím faktorem je druh fotogracikého žánru, jemuž se věnujete. Ten do jisté míry určuje potřebná ohniska objektivů dle četnosti využití. Zjednodušeně, fotíte-li převážně portrétní fotografie, s největší pravděpodobností využijete pevné objektivy s ohniskovou vzdáleností od 50 mm včetně a zejména pak 85 a 105 mm s vysokovou světelností. Jmenovitě o hodnotách od f/1,2, ale spíše f/1,4 a f/1,8. Opět zde funguje pravidlo přímé úměrnosti a to ve vztahu světelnosti a rozostření pozadí. Čím světelnější objektiv, tím větší "bokeh". 

Pakliže se zabýváte například sportem, nebo wildlife fotografií, tak využijete spíše delší ohniska a zpravidla pak objektivy s proměnným ohniskem – zoom. Obvykle se pohybujeme v ohniscích 70-200 mm u sportu, někdy až 300 mm. Wildlife fotografie může mít vyšší požadavky na délku ohniska při delších vzdálenostech od fotografovaného objektu, tedy není vyjímkou použití objektivů o ohniskové vzdálenosti 200-600 mm. U světelnosti objektivu záleží opět na prostředí, v němž se pohybujeme. Při nižším množství světla, jako například na stadionech, upotřebíme světelnější objektiv a to o světelnosti f/2,8 v celém rozsahu ohnisek objektivu. Kompromisem může být také f/4 za předpokladu, že přístroj zvládá vyšší rychlosti ISO s přijatelnou obrazovou kvalitou.

Univerzálním objektivem ve výbavě rozhodně nic nezkazíte, jeho využitelnost je pochopitelně široká. Pokud ale víte předem, jakému žánru se budete věnovat, je vždy lepší výběr objektivu cílit konkrétním směrem. Ohniskové vzdálenosti se zde pohybují od 24 mm a dosahují ve variantě zoomu 70 až 105 mm. Taktéž se na trhu objevují s konstantní světelností f/2,8 a f/4. U objektivů s proměnnou světelností klesá množství dopadajícího světla s větší délkou ohniska, s tím je také třeba počítat při rozhodování.

Stativ

Nedílnou součástí každé fotografické výbavy je kvalitní stavit. Ne vždy jsou příznivé světelné podmínky a proto je mnohdy zapotřebí stabilní opory fotoaparátu ve formě stativu. Možnosti výběru jsou nepřeberné, pro tento případ lze stanovit výběr na základě upřednostňovaného využití. Pakliže bude stativ využíván převážně na cestách, jistě bude záležet na kompaktním a lehkém provedení. I takový stativ dokáže být stabilní, navzdory těmto nekompromisním požadavkům. Na ateliérové záběry a spíše statický způsob využití stavivu (méně četná manipulace) postačí klasický, spíše robustnější typ stativu. Na výběr je i z několika druhů stativových hlav. Záleží z velké části na uživatelské preferenci, jakou stativovou hlavu preferovat, nicméně kulová hlava poskytne variabilitu, kompaktnost a rychlost nastavení. Třícestné hlavy jsou více přesné, ale složitější na manipulaci.

Zaujal Vás článek? Chtěli byste podpořit tvorbu nových námětů? A co třeba dobrou kávou...neboť u šálku kávy mnohdy vznikají ty nejlepší nápady. Můžete se těšit na různé návody, srovnávací články, aktuality ze světa fotografie a spoustu jiného.

Zpět na blog